Příchod podruhé

adventisti.czPoslední dobou dostávám často e-maily s kázáními na téma blízkosti druhého příchodu. Zajímavé je, že i když jsme všichni ze stejné církve, tak se v tomto naše názory liší. Někdo doufá že to je velmi blízko a tyto znamení které můžeme denně vidět potvrzují naléhavost příchodu, ale i naopak se setkávám s reakcemi věřících lidí, že to bude ještě stovky let trvat a že není třeba tím strašit a spíše si ještě užít toho co máme kolem sebe (tito lidé nejsou čerstvě v naší církvi).

Jeden můj známý mi vyprávěl svůj prožitek z dovolené, který může být podobný naší cestě s Bohem.

Byl jsem jednou na zážitkové dovolené autobusem v Turecku. Jednoho dne autobus zastavil pod vysokou horou , lehce přes 3000 metrů nad mořem. Vedoucí zájezdu nám rozdal mapky a řekl,že máme vyjít na horu a druhý den se potkáme v městečku,které bylo úplně na druhé straně.Měli jsme tam dojít na přesně stanovený čas. Mezi výletníky byli jak zdatní jednotlivci tak absolutně marní a ztracení lidé , bez jakékoliv přípravy na výšlap. Pokud bychom se některých neujali a nenabídli pomoc, tak by na tom místě stály dodnes. A tak všichni vyrazili,každý jak uznal za vhodné.Po chvíli chůze jsme zjistili,že mapka kterou jsme dostali je špatně čitelná a hlavně vůbec nepatří k této hoře. Nezbývalo nám , než to zkusit podle sebe. Nakonec jsme se dostali na vrchol. Snažíme se přijít na to , kudy se dostat dolů a ještě do správného města. Jeden z nás dostal nápad. Najděme potůček, který určitě poteče dolů do údolí. A tak jsme se podle této rady zařídili a vyšli. Z malého potůčku se stal potok větší, potom řeka a my jsme šli podél ní a vše vypadalo velmi nadějně.
Jenže jsme zaslechli někde z vrchu volání. Zprvu jsme mu nevěnovali vůbec pozornost,ale když to volání neustávalo, obrátili jsme se nahoru,kde na nás nějaký muž ukazoval, ať se vrátíme tam za ním. Nakonec jsme ho poslechli. Vyškrábali jsme se za ním a on nám říká – dále podél této řeky jít nemůžete, je tam sráz dolu a vodopád. Tam by jste určitě zahynuli.
Potom nám řekl „pojďte za mnou, já vás dovedu“. Jenom jsme kráčeli v jeho šlépějích všelijakými cestičkami až nakonec řekl – tudy běžte a dojdete do místa kde na vás čeká autobus. Tento muž se nám následně ztratil.
Chtěl bych tímto ukončit celé uvažování s tím abychom se na základě tohoto příběhu zamysleli.

Které důležité věci musíme udělat podle tohoto příběhu jako přípravu na druhý příchod a dělat je opakovaně?
A co to znamená prakticky?

Zkuste napsat co si o tom myslíte do komentářů.

Peťa & Peťa

Příspěvek byl publikován v rubrice CO SI MYSLÍTE O... ? a jeho autorem je Lubos. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u “Příchod podruhé

  1. být pořád ve spojení s Ježíšem,znát jeho evangelium,aby nás něco nebo někdo nesvedl a žít denně tak,jako kdyby měl být 2.příchod Ježíše dnes.

  2. No, udělat nemusíme skoro nic, pouze poznat ten správný hlas. A to nemusí být úplně jednoduché.j

  3. Které důležité věci musíme udělat podle tohoto příběhu jako přípravu na druhý příchod a dělat je opakovaně? A co to znamená prakticky?

    Dobrý den, dovolím si jen krátce. Ten příběh mi připomíná horu Sión a město nový Jeruzalém. Prakticky, věci které musí každý udělat je do toho města vejít. A to duchem vejít do Božího odpočinutí /království/ , které trvá od založení světa 24 hod. denně. Tak jak i Boží Syn žil s Otcem 24 hod. denně. Jedině tak můžeme být připraveni a střežit svůj šat. Vím že ta cesta může náročná , těžká i bolestivá , než kdo vejde. A tak, jak píše autor článku, nespoléhal bych na stovky let , neboť když dveře časnosti budou zavřeny , nastane věčnost. A tak věřím , že dnes je ten čas lidem hlásat – věčné evangelium. Tedy evangelium o přicházející věčnosti a zvát všechny lidi na svatbu.

Komentáře nejsou povoleny.